Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 z pohledu KSČM

I když letošní volby do Evropského parlamentu přinesly vyšší volební účast, než ty před pěti lety, a to i pro KSČM, ve výsledku levice ztratila a mandát do Europarlamentu obhájila pouze Kateřina Konečná.

KSČM bude mít jen jednoho europoslance oproti dosavadním třem a to i přes to, že získala téměř stejný počet hlasů jako v minulých volbách do evropského parlamentu. V celkovém objemu ale klesla na 6,94 procenta (oproti 10,98 procenty před pěti lety). »Děkujeme všem voličům, kteří k volbám přišli, a děkujeme za podporu české levice. Výsledek voleb je velkým závazkem pro nás všechny. A věřím, že většina kandidátů za Českou levici společně ještě neřekla své poslední slovo a do budoucna budou dále pracovat na naší politice a společném úsilí o lepší život nás všech« řekl po vyhlášení výsledků předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

Pro českou levici letošní volby znamenají menší sílu v Evropském parlamentu. To ale podle europoslankyně Kateřiny Konečné nijak neomezuje její budoucí práci, ba naopak. »Moje práce bude nyní o to usilovnější, protože chceme i nadále bojovat a řešit problémy v zájmu České republiky. Prioritou i nadále zůstává rovná kvalita potravin, ale i energetika, nebo problém vlastnictví zbraní, které dosud řešili moji kolegové, a mnohé další« zdůraznila Kateřina Konečná. »V první řadě chci ale poděkovat voličům, za jejich podporu, ale také všem kandidátům za jejich úžasnou týmovou práci i za práci mnoha dalších, kteří naší kampaň podporovali a vedli. A v neposlední řadě i své rodině, která to vše v této době zvládla« dodala europoslankyně.                                                  Zdroj: HaNo

KSČM povede do voleb Konečná

Místopředsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná bude vedoucí kandidátkou pro volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v příštím roce. Strana do nich jde po boku dalších levicových subjektů. Sjednocená kandidátka ponese název »KSČM – ČESKÁ LEVICE SPOLEČNĚ«.

Rozhodli o tom na sobotním 5. zasedání v Praze členové Ústředního výboru KSČM, kteří ji upřednostnili před protikandidátem Jaromírem Kohlíčkem v poměru hlasů 59:19. V tajném hlasování se pak na další místa kandidátky dostali Andrej Bóna (číslo 2), Arťom Korjagin (3), Roman Blaško (4), Lukáš Pařízek (5) a Dagmar Švendová (6).

KSČM, která je součástí frakce Sjednocené evropské levice a evropské zelené levice, má nyní v Evropském parlamentu tři zástupce – kromě Konečné i Jiřího Maštálku a Jaromíra Kohlíčka. Ten v průběhu stávajícího pětiletého funkčního období nahradil zesnulého Miloslava Ransdorfa.

Pojmenovat viníky

»Současná evropská integrace je nefunkční,« uvedla v sobotu Konečná. »EU potřebuje zásadní změnu. Nemůže to být uskupení, které řídí bruselští byrokraté,« připojila. »Evropská unie potřebuje radikální levici, která zajistí, že sociální spravedlnost bude vládnout všude v Evropě. Pomůže k pozastavení výdajů na zbrojení, zabrání vzniku evropské armády a smlouvám typu CTA a TTIP, které jsou jednoznačně nevýhodné. Český občan nesmí být pracovníkem druhé kategorie,« vyzvala místopředsedkyně ÚV KSČM.

Dalším důležitým krokem je podle ní pojmenování viníků, a právě proto bude důležité, aby měla autentická levice silný hlas. »Musíme označit, kteří politici se zaprodávají nadnárodním společnostem a kteří byrokraté škodí občanům. Tak, jak se nám povedlo zastavit TTIP a CETA, samozřejmě společně s dalšími politiky a organizacemi, může se nám podařit postavit kandidátní listinu a program, který bude novou cestou pro evropské občany,« uvedla.

Nenechme to tak!

Členům pléna představila Konečná dvě verze volebního programu, přičemž ta dlouhá je určena dovnitř strany pro její členy a kandidáty. Kratší pak přináší bodové priority, přičemž ústředním heslem je »NENECHME TO TAK«.

»Nenechme to tak, protože chceme referendum pro setrvání České republiky v EU. Není to téma, které bychom si vymysleli, protože je moderní. My ho prosazujeme dlouhodobě - a obecně platí, že chceme, aby občanů mohli rozhodovat o zásadních věcech v referendu,« řekla Konečná a dále pokračovala přesně v duchu ústředního hesla. »Nenechme to tak, protože současná evropská byrokracie není akceptovatelná. Nenechme to tak, protože 17 miliard eur z rozpočtu se ročně ztrácelo v kapsách pár vyvolených směrem ke zbrojím korporacím. Chceme revizi smluv, bez té se dále nepohneme,« konstatovala vedoucí kandidátka a dodala: »Nenechme to tak, protože se nechceme nechat školit od kolegů ze západu, jak bychom to tady měli dělat. Nenechme to tak, protože nám jde o to, aby se 10 milionům lidí v České republice žilo dobře.«

Čtyři priority

Čtyřmi základními prioritami jsou »rovnost«, »bezpečnost«, »demokracie a transparentnost« a »soběstačnost«. Na kandidátce nechybějí nestraníci, stejně jako zástupci dalších levicových stran či hnutí – Ne základnám, KSČ či Strany demokratického socialismu. Tento fakt se odráží i v samotném názvu společné kandidátky. »Naší tendencí není se izolovat, ale otevřít tak, abychom ve výsledku byli jedinou levicovou hybnou silou, která bude spojovat a integrovat, a ne se někde schovávat a hrát si jen to své. Čím více stran bude na palubě, tím lépe se nám může povést zajistit náš volební výsledek. Jde o to, že to není sociální demokracie, která se tváří jako levicová strana, ale ve skutečnosti je KSČM jedinou levicovou alternativou, která se dokáže programově v některých bodech protínat se svými partnery. Název KSČM v první linii zůstává, navíc ovšem chceme oslovit co nejširší veřejnost,« dodala Konečná a neopomněla poděkovat Jiřímu Maštálkovi, který již v příštím roce kandidovat nehodlá, za více než čtyři roky společné práce v Evropském parlamentu.

Projdou i další sankce?

O volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční koncem května roku 2019, hovořil ve svém projevu na sobotním zasedání i předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. »Připomínám, že v květnu příštího roku půjde o to, jaké bude postavení nejen KSČM, ale také frakce Sjednocené evropské levice a evropské zelené levice v Evropském parlamentu. Stále hrozí, že při malé síle této frakce budou prosazovány tu sankce proti Maďarsku, tu proti České republice nebo Slovensku, a tak je potřeba upozorňovat občany, že nelze ignorovat sílu Evropského parlamentu a že je třeba k volbám jít a hlasovat pro skutečné národní síly, tedy pro KSČM a její spojence,« řekl Filip. »Příští složení Evropského parlamentu bude mít zásadní vliv na to, jak se bude žít v České republice, protože když prošly jedny sankce, mohou být také sankce další,« dodal předseda ÚV KSČM, jehož celý sobotní projev přinášíme v příloze Naše pravda.

V diskusi k plánované kampani pro volby do EP na 5. zasedání vystoupili mj. Karel Klimša, Karel Kvit, Jaromír Kohlíček, Martin Juroška, Marta Semelová, Jaromír Petelík, Josef Šenfeld, Josef Bohatec, Martin Říha a řada dalších.

 

Kandidáti na primátora Ústí slibovali, strašili i zpívali

KSČM - Pavel Vodseďálek: Reakce na téma podpory sportu. “Není tady jenom sport, ale jsou i jiné oblasti jako skauting a další dětské oddíly pro volnočasové aktivity. (Následně na poznámku Tomáše Vandase, že Vodseďálek jako komunista byl ve skautu, doplnil: “Byl jsem v sedmdesátém roce ve skautu, než nás zakázali, a i přesto jsem v KSČM a moje obě dvě děti dělají ve skautu v Neštěmicích.”
Zdroj: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/foto-kandidati-na-primatora-usti-slibovali-strasili-i-zpivali-20181002.html

Image

Chceme lepší život pro obyčejné lidi

Zlepšovat společně s občany Ústí nad Labem a věnovat větší pozornost bezpečnosti, pořádku a zkvalitňování života obyčejných lidí. To chce lídr kandidátky KSČM do zastupitelstva města Ústí nad Labem v říjnových volbách. „Snažím se pracovat a chovat se tak, abych se mohl každé- mu občanu našeho města podívat přímo do očí,“ říká Pavel Vodseďálek.

Jaký vztah máte k Ústí nad Labem?

Ústí je moje srdeční záležitost. Sice jsem se narodil v Podkrkonoší v městě Semily, ale od dětství žiji v Ústí. Vychoval jsem tady dvě děti, mám tady spoustu přátel a kamarádů a rád bych se tady dožil spokojeného stáří.

Kde má město svoje plusy a mínusy?

Začnu těmi mínusy, přesto že jsme centrem kraje, jsme popelkou mezi podobný- mi městy. Bohužel město bylo předchozími místními vládami zatíženo astronomickým dluhem, který bude brzdit rozvoj ještě nejmíň deset let – platíme kolem 100 milionů ročně. Přičteme-li vůbec nejnižší daňovou výtěžnost mezi krajskými městy, nemusíme hledat další příčiny. Chudé město, chudí lidé. Důsledkem je postupný odchod těch, kteří by měli tohle město v budoucnu budovat a řídit. Na jejich uvolněná místa přichází mnohdy lidé bez kladného vztahu k městu, často takoví, kteří jen využijí nesmyslně nastaveného sociálního systému. Plusem je, že se tady postupně objevuje skupina lidí, kteří začínají prosazovat nové pohledy na ústeckou společnost, a pěstuje se tady patriotismus. Část obyvatel si uvědomuje, že pro dobré místo pro život bude každý Ústečan muset něco udělat. Jedním z receptů je volit patrioty, lidi obětavé, kteří chtějí pro město aktivně pracovat, ne se jen realizovat tlacháním v zastupitelstvu, podáváním nesmyslných trestních oznámení a vyvoláváním hloupých afér. Samozřejmě město má obrovský potenciál jako dopravní centrum, město se špičkovou zdravotní péčí, velmi dobrým školstvím, od sítě mateřinek přes základní a střední školy po stále se lepšící univerzitu. Jsou tady léčivé termální prameny, hojně navštěvovaná ZOO, krásné okolí, Milada, nedaleko krušnohorská Telnice, Tiské stěny. Do Drážďan blíže než do Prahy. Městem a okolím prošly významné historické události. Chtělo by to poněkud vylepšit skladbu průmyslových podniků, aby i odborníci objevili Ústí jako město s perspektivou.

Co se díky vám podařilo ve stávajícím volebním období prosadit?

Podařilo se nám rozhýbat kluby seniorů, vznikla Rada seniorů města Ústí n. L., která řeší nejrůznější problémy seniorů, včetně možnosti jejich pravidelného setkávání se v Domě kultury nebo zajištění bezplatného vstupu pro seniory na hokej, fotbal, basketbal a volejbal. Velký dík za to patří naší člence městské rady Květoslavě Čelišové, jež se zároveň zasadila o celou řadu potřebných věcí v sociální oblasti. Ale všichni naši zastupitelé pracují aktivně v komisích, a tak se podařilo připravit materiály k navýšení financování sociálních služeb, kultury a sportu. Mimochodem náš systém podpory žákovských a mládežnických sportovců od nás kopírují další města. Iniciovali jsme zrušení poplatku za odpad. Patříme k podporovatelům městského, Severočeského divadla.

KSČM je poprvé v novodobé historii města součástí vládnoucí koalice...

Ona to není koalice, je to křehké uskupení stran a hnutí, které spolu drží proto, aby město fungovalo, aby mohlo zajišťovat potřebné investice do infrastruktury, plnilo rozvojové plány, vyrovnalo se s rozběhnutými dotačními akcemi a hledalo další příležitosti. Vznik tohoto uskupení byl vyvolán nutností udržet město v uspokojivé kondici a bez rizik penalizace a dalších sankcí z případné- ho neplnění dotačních aktivit. Popravdě nebyla to žádná procházka růžovým sadem, ale boj do posledního jednání. Je špatné, že řada zastupitelů bez ohledu na občany prosazuje své zájmy, své ambice více než nad zájmy občanů města.

Iniciovali jste založení Rady seniorů města. Jak hodnotíte její dvouleté fungování?

V Ústí je více než 1200 organizovaných seniorů v různých klubech a podobných uskupeních. Chyběl koordinační stupeň a tím se stala Rada seniorů města Ústí n. L. Jsou v ní zástupci největších nebo specifických organizací. Připravují společné akce, mají k dispozici i finanční prostředky z rozpočtu města, kterými mohou podporovat různé akce a aktivity. Jsou pořádány například výtvarné výstavy, senioři mohou cvičit, chodit na cvičení paměti, taneční kurzy apod. Pravidelně se pořádají kulturní akce, je k dispozici prostor v Domě kultury pro klubová setkání. Senioři Ústí mají volné vstupy na sportovní utkání, slevy v zařízeních města. Město disponuje rozsáhlou sítí seniorských domovů, přesto je potřeba ještě větší. Jak bylo řečeno výše, sociální politiku a školství má v gesci naše radní. Návrh na odkoupení budov univerzity v Hoření ulici opozice nepodpořila. Měla se zde budovat moderní infrastruktura pro bydlení seniorů a mladých rodin. Snad se nám ještě podaří návrh znovu předložit a moc si přeji, aby opoziční zastupitelé byli k seniorům a mladým rodinám přívětivější.

Podařilo se vám posunout letitý problém s „dírou“ na Mírovém náměstí?

Popravdě řečeno, naši zastupitelé od začátku, kdy se v předchozích volebních obdobích o tomto projektu hlasovalo, nebyli pro jakoukoliv zástavbu v tomto místě. Hodilo by se sem parkové centrum, leč náš hlas tehdy zanikl. Takže jsme usilovali alespoň o to, aby tento bolavý zub města byl zdárně dokončen. U jednání s vlastníky se výrazně aktivizovala naše radní Květoslava Čelišová. V současné době probíhá stavební řízení a doufám, že se naplní sliby a dohody s investorem a že multifunkční dům bude brzy vybudován.

Proč jste podpořili vznik druhé ledové plochy?

Druhá ledová plocha už měla v Ústí nejmíň dvacet let existovat. Zlepší-li se kondice města, mohla by zimní, jednoduchá kluziště vzniknout postupně na dalších místech, třeba Krásném Březně, na Severní Terase či na Střekově. Mimochodem, druhou ledovou plochu má stavět soukromý investor za své prostředky, rozpočet města to nijak nezatíží.

A co byste chtěl prosadit v následujícím volebním období?

Chceme MHD zdarma pro děti do 15 let, parkovací domy na sídlištích, levné bydlení pro seniory a rodiče samoživitele v Hoření ulici, vznik moderní- ho aquaparku na Klíši, efektivní hospodaření města a hlavně skoncovat s jeho rozkrádá- ním. Budeme rozvíjet cyklodopravu ve městě, zavedeme free wi-fi na dalších místech města, zamezíme příchodu dalších nepřizpůsobivých do Ústí. Chceme ekologickou obměnu trolejbusů, rozšířit kapacity mateřských škol, více strážníků v ulicích a rozšíření kamerového systému, více míst v domovech a penzionech pro seniory nebo také vznik rekreační zóny na Střížovickém vrchu. Budeme toto prosazovat, budeme-li mít důvěru a hlasy ve volbách. A o důvěru a hlasy všech Ústečanů stojíme.

P.V se narodil 10. 8. 1955. Žije v Sebuzíně. Je ženatý a má dvě dospělé děti. Je zastupitelem města Ústí nad Labem a druhé volební období zastupitelem kraje, kde je zároveň předsedou Výboru pro národnostní menšiny.

Zdroj: Žít Ústí

Rozhovor Haló novin s Gabrielou Hubáčkovou (KSČM),

stínovou ministryní školství

 

Vraťme se ke starým osvědčeným postupům!

Co považuje KSČM z hlediska svého volebního programu v tomto volebním období za nejdůležitější v oblasti školství?

Komunistická strana Čech a Moravy trvá na svých prioritách v oblasti školství, jako je sjednocení školského vzdělávacího systému, podporujeme změnu financování regionálního školství, očekáváme revizi inkluzivního vzdělávání a samozřejmě trváme na navýšení platů na avizovaných 150 procent.

 

Image

 

V posledních letech se hodně mluví o finanční gramotnosti nejen dětí, ale také mnohých dospělých. Sice se o ní píše a diskutuje, ale učí se ji už děti ve školách?

Bohužel nám finanční gramotnost vypadla v minulých letech úplně z osnov, a teď se to projevuje u generace třicátníků a bohužel i seniorů, na které se zaměřují třeba novodobí »šmejdi«. Ale v současném školství již existuje mnoho programů, katalogů a vzdělávacích projektů týkajících se finanční gramotnosti. A to je moc dobře.

Proč jsou v ČR stále problémy se státními maturitami? Je to snad jen špatnými otázkami a špatnými učiteli? Není to tak, že mnozí studenti na to prostě nemají?

Je to přesně tak, jak říkáte. Gymnázia byla přece určena pro pět procent nadaných dětí, ale nyní na nich studuje 15 procent studentů. To je špatně. Ačkoli v České republice už pociťujeme nedostatek řemeslníků téměř všech profesí, děti se s trojkami ze základní školy hlásí na maturitní obory.

A co s tím dělat?

Podle mě se současná praxe musí změnit. On to je bohužel předmět - matematika, který se těžko »googluje«, a bohužel vyžaduje určitou pokoru, práci a studium. Bez těchto předpokladů a snah to nejde. Ty, kteří uspěli, to občas také třeba bolelo, ale nakonec si jistě museli přiznat, že jejich úsilí stálo za to. Ale je otázkou, zda někteří studenti se k tomu chtějí postavit stejně tak čelem, zda se dostatečně připravují. Pokud ne, nejednou prohrají. A navíc - přiznejme si otevřeně, že současná výuka matematiky stále nepřipravuje studenty tak, aby z ní mohli úspěšně složit maturitní zkoušku.

Není situace obdobná u vysokých škol? Mnozí mladí lidé (leckdy je k tomu nutí rodiče) chtějí studovat za každou cenu, nechce se jim jít pracovat, a tak zkoušejí třeba několik vysokých škol. K čemu pak takový vysokoškolák je, když za něj píší práci rodiče či prarodiče, a on proleze s odřenýma ušima jen proto, že si zaplatil soukromou VŠ?

Podobné otázky si klade určitě mnoho z nás. Na mnohé si umíme i odpovědět. Bohužel společnost a zaměstnavatelé tlačí na přehršle titulů a diplomů. Vysokoškolské a univerzitní vzdělání by mělo být každopádně výběrovým selektivním vzděláním za přítomnosti fundovaných vzdělaných profesorů, jež by měli mít zájem přednášet schopným, nikoli průměrným posluchačům. A podle toho by měly vypadat i semestrální zkoušky a pohovory.

Co je třeba udělat pro to, aby si lidé začali vážit poctivého řemesla? Dobrých řemeslníků ubývá, fabrikám chybějí dělnické profese, na dobrého instalatéra čekáte měsíc a na malíře pokojů?

Opravdu je nutné vrátit prestiž učebním oborům. Ale který rodič dá svoje dítě do učení, když každý kolem něj ohrnuje nos nad člověkem »jen« s maturitou? Jsem v kontaktu s perfektními školami, které připravují právě ty chybějící profese, o nichž jste mj. hovořila. A věřte, že to vůbec nemají jednoduché. Jejich učitelé si stěžují na to, že žáci, kteří se hlásí do učebních oborů, by dříve dokončili s odřenýma ušima pomocné profese, ale jsou rádi, že tam vůbec studují. Mám zkušenosti, že třídní učitelé řeší nejen prospěch svých svěřenců, ale velmi často také to, že se některým ani moc nechce chodit do školy... Domnívám se, že jakýsi předvýběr budoucích studentů učilišť by měl být již na základních školách, a díky výchovným poradcům by měl směrovat šikovné a perspektivní mladé lidi právě na tyto obory. Jistě budete souhlasit, když řeknu, že výběru vhodného oboru je nutné věnovat náležitou pozornost a je třeba hledět nejen na jeho atraktivitu, ale zejména na další uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

Již jste to naznačila, ale zeptám se konkrétněji - proč se mnozí rodiče stydí za to, že jejich dcera chce být třeba kadeřnicí nebo prodavačkou a syn kominíkem nebo elektrikářem?

Tomu naprosto rozumím, stačí se podívat na nabídky pracovních míst všech možných firem. V každém textu najdeme požadavky na maturitu a nejlépe ještě aktivní znalost angličtiny. Učební obory jsou dávány na okraj vzdělávacího žebříčku, a to podle mě naprosto nespravedlivě. I když musím na druhé straně kriticky uznat, že šikovných dětí je dnes opravdu velmi málo. Dávám to za vinu nejen rodičům a přetechnizované době, kdy každého zajímá především práce na počítači. Ale mohou za to i školy, ze kterých vymizely technické a ruční práce. A tak naše děti mnohdy bohužel poznají nářadí jen z doslechu a o koště se umí maximálně opřít.

»Vzdělání není dlouhodobě prioritou žádné vlády« kritizuje exministr financí a nyní zmocněnec pro oblast digitálního vzdělávání na ministerstvu školství Ivan Pilný. ČR jako průmyslová země bude přitom velmi citelně postižená ztrátou pracovních míst, která jsou v sektoru výroby. »Model, kdy chodíte deset nebo dvacet let do školy a pak z toho 40 let žijete, je pryč. Je potřeba se vzdělávat pořád. Digitální vzdělávání je nástroj, jak rychle a levně reagovat na potřebné dovednosti« říká Pilný. Můžete se k tomu vyjádřit?

Bohužel musím souhlasit s tím, že v tomto ohledu naše školství také pokulhává, ne-li rovnou kulhá. Digitální gramotnost není jenom o znalosti informačních technologií, programování a podobných dovednostech. Je to schopnost využívat IT služby, například internet banking, neboli ovládání bankovního účtu prostřednictvím aplikace, a to buď na PC, nebo chytrým telefonem. Další běžně používanou IT službou jsou e-shopy. Ale hlavně IT služby, které nabízí stát, od služeb e-Governmentu po služby jednotlivých úřadů. Pokud škola nemá nějakého nadšence, který tomu obětuje zejména svůj vlastní čas, tak žádná výuka programování, resp. kvalitnější IT vzdělávání, »nehrozí«.

Absolventi pak končí školu bez jakékoliv gramotnosti v oblasti informačních technologií. Pokud nějakou mají, tak určitě bez přičinění vzdělávací instituce. Dosáhli ji vlastní aktivitou, používáním výpočetní techniky a mobilních telefonů.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) odvolal z funkce ředitele Cermatu Jiřího Zíku kvůli chybám, které se objevily v letošních maturitních testech z češtiny a přijímacích zkouškách na střední školy. Nahradila ho analytička Michaela Kleňhová. Má navrhnout změny, které by u maturit a přijímacích testů zamezily opakování chyb. I to je obrázek současného školství…

Pojmenovala bych to jednoduše - špatný manažer zbytečné a nefungující organizace. To není jen o jedné chybě v testu. Cílem maturity přece není ověření lidové slovesnosti. Je důležitější zlepšit výuku, maturitu vrátit středním školám a odebrat ji učňovským zařízením. Je třeba nové nastavení vzdělávacích osnov od 1. stupně základních škol (návrat ke starým, léty ověřeným metodám vzdělávání) až k maturitám. Stejně tak je důležité nové nastavení přijímacích zkoušek na střední školy, s rozlišením úrovní v rámci oborů, nové nastavení maturit opět s ohledem na daný obor vzdělávání. Jednoduše řečeno - vraťme se ke starým osvědčeným postupům!

Kabinet schválil 135 milionů korun pro vyučující na lékařských fakultách. Příští rok premiér Andrej Babiš počítá kvůli požadovanému nárůstu počtu studentů na lékařských fakultách s posílením jejich rozpočtů o 650 milionů. Je to dost, nebo ani to nestačí? Studium medicíny je velmi drahé - neměl by stát požadovat, aby začínající lékař splatil neexistující školné tím, že si odpracuje nejdříve několik let doma a teprve poté může odejít do ciziny?

Lékařské fakulty jsou samostatná kapitola. Jsem přesvědčena o tom, že máme velmi kvalitní přípravu budoucích lékařů i sestřiček. Také jsem přivítala změnu ve vzdělávání zdravotních sester a jejich dřívější zapojení do systému zdravotnictví, i když vím, že to nebude hned. Ano, podle mě by to mělo být tak, že pokud student vystuduje v České republice vysněný lékařský obor, měl by se zavázat odpracovat v naší zemi přiměřeně hodin. Samozřejmě se nebráníme zkušenostem v zahraničí, ale postup, který je u nás v současné době normou, naprosto nevyhovuje. Pak dochází k situacím, že musíme přijímat lékaře z jiných východních zemí. A ještě tomu budeme přizpůsobovat zákony o možnosti jejich pracovního uplatnění na našem trhu práce. Tvrdím, že je nutná koordinace lékařských fakult a samospráv jednotlivých měst. V Ústeckém kraji tato spolupráce funguje na velmi dobré úrovni i formou stipendií a podpory studentů, kteří v kraji po absolvování studia zůstanou.

Vláda finišuje s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Jak vnímáte čísla – tedy peníze, které by měly jít na platy pedagogických pracovníků, na podporu sportu i pro vysoké školy?

Pokud jsem to dobře zaznamenala, mělo by dojít k navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 procent, zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství a společného vzdělávání s celkovým dopadem 21,5 mld. Kč včetně zvýšení počtu pedagogů o 16 tisíc. Na podporu sportu by měl stát vydat o 2,1 mld. Kč meziročně navíc, takže by celkový objem činil 8,4 mld. Kč, přičemž 2,6 miliardy korun jsou určeny na investice z ministerstva pro místní rozvoj a z ministerstva školství. Při započtení kofinancování tak činí výdaje na sport celkem kolem 10,8 mld. Kč. U vysokých škol snad dojde k navýšení o 1,8 mld. Kč včetně prostředků na nárůst počtu studentů na lékařských fakultách o 15 procent.

Chtěla bych zdůraznit, že toto navýšení považuji za minimum, co KSČM požadovala, a stále na těchto požadavcích trváme. Nejde vlastně o nějak zvláštní navýšení. Je to hlavně dorovnání všech slíbených procent z dob vedení ministerstva školství Kateřinou Valachovou. Zda je to dostatečné? Budeme vděčni, pokud tato částka opravdu do jednotlivých resortů dorazí.

Marie KUDRNOVSKÁ